Jistota překáží kreativitě

Pokud se nesnažíme uměle vytvářet jistotu ze strachu před nejistotou a rovnou se do nejistoty vrháme po hlavě, pak se z člověka stává vynalézavý tvor.

Jistota a nejistota jsou stranami té samé mince. Lidé se snaží dosáhnout jistoty různými způsoby, obvykle něčím ve vnějším světě. Zdá se vám, že by tito lidé byli nakonec klidnější? Někde v nitru víme, že neexistuje skutečná 100% jistota, ale tuto hlubokou pravdu se snažíme nevidět, popíráme ji. Proto, snažíme-li se mít v něčem jistotu, tím větší nejistotu ve výsledku cítíme, protože jsme dané věci přiložili mnohem větší důležitost. Tento potenciál důležitosti je tím důvodem, proč je jistota a nejistota na jedné a téže minci zároveň.

Stoprocentní jistota neexistuje, víme to, my víme, že svět je chaotický! Tam kde se objevuje strach z nejistoty, tam nás život vyzývá k akci. Máme dvě možnosti, buďto budeme sedět doma na zadku a strachovat se, jak ta jedna daná věc dopadne, nebo vystoupíme z ulity a vrhneme se do toho rovnou čelem. Hlavní překážkou v tomto je nám přesvědčení, že nemáme mnoho možností. Potenciál důležitosti stoupá především, když si toto myslíme, že máme jenom jednu střelu na branku k tomu, abychom vyhráli zápas. Život nás vybízí k akci, protože nám chce ukázat, že v realitě nemáme jen jednu střelu. Realita nám totiž nabízí ve skutečnosti mnoho možností.

Realita je hrozně zajímavá v tom, že pokud se nenecháme zadáním úkolů příliš zastrašit, tak můžeme najít originálnější řešení. Mozek má spoustu nástrojů, jak řešit různé problémy, proto někteří lidé řešili problémy graficky, jiní algebraicky a podobně. Když lidskému mozku přestane fungovat jedno určité centrum, nahradí jej jiné centrum. Když jdete do dílny tvořit něco mechanického a chybí vám konkrétní nástroj, můžete jej nahradit jiným, kterým lze svést stejnou práci. Jednou po mě učitelka na střední chtěla něco naprogramovat určitým způsobem, jenže já jsem si zrovna nemohl vzpomenout, jak se to dělá. Nezalekl jsem se a použil jsem úplně jiné nástroje k řešení zadaného úkolu. Učitelka byla překvapená a nadšená z toho, že vidí něco, co ještě nikdy neviděla.

Pokud se nesnažíme uměle vytvářet jistotu ze strachu před nejistotou a rovnou se do nejistoty vrháme po hlavě, pak se z člověka stává vynalézavý tvor. A to je skutečný účel jeho existence na této planetě, aby vytvořil. Proto, pokud se snaží vyhnout se nejistotě budováním jistoty, což je absolutně nekreativní mrhání prostředky, pak se jeho život redukuje jen na toto budování jistoty. Pak to není člověk tvořivý, takový člověk nenaplňuje smysl svého života, nežije.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *