Někdy prostě můžete někoho zklamat a to aniž byste vůbec tušili proč. A to prostě nelze brát vážně.
Patřím mezi ty lidi, kterým je často vyčítáno, že jsou příliš vážní. Otázka však je, jestli se mám zbavit vážností úplně, nebo kde ji mám dát? Dlouho jsem si myslel, že se jí mám prostě zbavit. Nedávno jsem si však uvědomil, že to jediné, čemu patří moje vážnost, jsem já sám. Pravda je taková, že to, že jste vážní, vám říkají druzí lidé – to znamená, že vaše vážnost doléhá na ně. Zní velice logicky, že pokud směr své vážnosti otočíme směrem na sebe, nikdo nám nic takového již nevyčte. Nevyčte, protože se jej naše vážnost již nijak netýká. A pokud někdo něco takového řekne, tak to zkrátka nebereme vážně, protože s tím nemá nic co dělat.
Napadlo mě to, protože my samotní jsme jedinou společností, která s námi vydrží od narození až do smrti. Proto sám sebe beru vážně, protože úplně všechno ostatní přichází a odchází, všechno ostatní je závislé na nevyzpytatelných nárocích na vás samotné. Někdy prostě můžete někoho zklamat a to aniž byste vůbec tušili proč. A to prostě nelze brát vážně. Zatímco oči, skrze které se váš vnitřní pozorovatel dívá na svět, ty jsou s námi furt. Tělo, prostřednictvím kterého máme kontakt s realitou, s námi je od začátku do konce. A to chci brát vážně!
Je to tantrický přístup. Když své tělo a svůj vnitřek bereme vážně, na rozdíl od vnějšího světa, tak se stáváme stále více bezstresoví, stále více klidní. Když se snažíme brát vážně něco, co se neustále mění, tak jsme furt zklamaní a naštvaní. Když ale bereme vážně jen blaho svého těla a vážně jej prohlubujeme a zkoušíme hledat nové cesty, jak toto blaho činit stále větší, tak zjišťujeme, že to nás nikdy nepodvede a že právě to jako jediné má smysl brát proto vážně! A také můžeme sledovat ten rozpor mezi tím, když bereme vážně jen sebe, a tím když bereme vážně své okolí. V momentě kdy začínáme brát vážně sebe, si uvědomujeme, že když bereme vážně to okolí, tak ubližujeme sami sobě. Proto v rámci toho, kdy bereme vážně sami sebe, se aktivně snažíme nebrat vážně okolní vnější svět.