Soucit je víc než morálka

Soucit je pro lidi, kteří k němu mají odvahu a sílu a kteří chápou, že jim tato práce – hledání soucitu – zlepšuje kvalitu života.

Člověk je jediný tvor, který má morálku a zároveň je schopen zabíjet ostatní svého druhu, zajímavý paradox, že? Moje otázka zní, proč má člověk morálku? Víte proč? Protože je člověk nevědomě líný, protože soudit je snazší a to, co člověku slouží k tomu, aby svět soudil, je autorita nějaké morálky. Za autoritu této morálky se skrývá, slučuje se s ní, nebo se staví do jejího čela. Prostě proto, že hledat odpověď na aktuální situaci je pro člověka těžké, nikdy k tomu nebyl vychováván, neví, jak se to dělá a je to namáhavé. Proto autorita morálky je jakási zkratka, při které moc nemusíme přemýšlet a rovnou můžeme někoho odsoudit. Pohled na svět skrze filtr morálky je zdětinštělý, protože je příliš jednoduchý, je černobílý. Rozděluje svět na dobrou a špatnou část. A to je právě ten důvod, ve kterém koření ta možnost někoho zabít – morálka produkuje nemorální lidi – na to, abyste mohli někoho zabít, jej prvně potřebujete v mysli nějak odsoudit, abyste měli pro sebe ospravedlněnou vraždu.

Hledání soucitu je v naprostém opaku vůči takovéto automatické racionalizaci agrese. V reálném životě, který je oproštěn od paranoidních představ a bludů, se setkáváme s potřebou agrese velmi vzácně. Když už se s potřebou agrese setkáme, tak je to agrese obranná a tam vůbec přemýšlet nepotřebujeme, není na tom co hodnotit, není na tom co ospravedlňovat, v daný moment bojujeme prostě o přežití. Není zde žádná potřeba morálky, není proč, je to evidentní! Své ospravedlnění vždy potřebuje to, co ospravedlnit nelze. Proč bychom jinak hledali ospravedlnění? Copak to skrýváme, že kvůli tomu hledáme ospravedlnění? A právě k tomu se hrozně hodí černobílá morálka, protože vidění světa příliš zjednodušuje a nabízí člověku dočasné falešné jistoty, že v danou dobu jednal správně. A to, že člověk hledá jistotu a alibi pro své jednání v nějaké morálce, tak to s časem postupuje hlouběji a hlouběji do jeho podvědomí. Proto černobílost velice ovlivňuje jeho vnímání a chování, na okolní svět bere tvrdý a ostrý metr, tlačí kulaté kolíky skrze hranaté otvory. Cokoli je naučen odsuzovat a bude toho mnoho, protože realita není černobílá, tak to jej bude v každé chvíli, kdy s tím bude přicházet do kontaktu, připravovat o jeho klid. Bude z něj dlouhodobě naštvaný člověk a kolikrát ani nebude vědět, proč je naštvaný.

Napadá mne teď zajímavá otázka – kdo je tento člověk? Je skutečně ovládán sám sebou, nebo jej ovládá nějaká morálka jako parazit? Podle mě je člověk sám sebou v dané situaci jen, pokud hledá soucit. Tím nechci říci, že zakazuji se hněvat, je dobré se naštvat, když nás něco štve, problém je, když se to naštvaní stává permanentní, to nás připravuje o kontrolu nad životem. Ale potom co se naštveme, je dobré hledat soucit, protože, zaprvé, nám to pomáhá rozklíčovat staré vzorce, podle kterých jednáme. Za druhé, pomáhá nám to pochopit jedinečnou situaci, která před námi nastala a pochopit člověka, který v ní figuroval. Pochopit takovým způsobem, že jsme ochotní tu věc volně pustit a již si to dál nebrat osobně. Soucit pomáhá k tomu, abychom si nebrali věci osobně, jako by měly snad být nějakým způsobem namířeny konkrétně přímo naproti nám, ale pomáhá nám uchopit složitost toho jevu do celkového kontextu všeho. A to je podle mě práce dospělého, to je cesta k vyspělosti. Soudy jsou pro lenochy a nevyspělé jedince, kteří si hoví v pohodlí, které jim přináší slepota v rámci mechanizovaného nevšímavého a nedbalého hodnocení okolí. Soucit je pro lidi, kteří k němu mají odvahu a sílu a kteří chápou, že jim tato práce – hledání soucitu – zlepšuje kvalitu života. Soudit svět se jeví vždy jako okamžitě přínosné – hlavně mít danou věc co nejdříve z krku. Nevyplácí se to ale z dlouhodobého hlediska, z dlouhodobého hlediska se vyplácí hledat soucit, protože člověk je fakticky součástí světa, a proto v něm musí hledat souvislosti – kontext, nemůže se odříznout. Soudy vedou k izolaci, soucit ke spojení. Hledání soucitu je zodpovědná investice do života, který do budoucna má více možností, více volnosti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *